Přestože zimy nebývají v posledních letech nijak kruté, obírají nás o požitek konzumace domácích čerstvých bylinek. Proto se snažíme vypěstovat a přivézt vám první bylinky na trh, jakmile je to jen trochu možné. U některých si musíme počkat, než je jaro vytáhne ze země (např. libeček), některé je možné začít pěstovat ještě dříve, než budou mít ty správné podmínky na poli. V kořenáčích. Napovíme vám, na které z nich se pomalu můžete začít těšit.

Pažitka pobřežní (Allium Schoenoprasum)

Pažitka je domácí středoevropská víceletá cibulovina z čeledi Česnekovitých, kterou dnes najdete téměř po celém světě. Vyskytuje se v mnoha odrůdových variantách lišících se jak barvou květu, tak tvarem pro ní typických rourkovitých listů. Česneková pažitka je má téměř ploché, odrůda Filo velmi jemné, klasická odrůda Grolau má listy silné a velké.

Pažitka obsahuje mnoho vitamínů, především vitamín C. Proto je nejlepší ji používat čerstvou. Lze ji sušit nebo mrazit, ale ztrácí na chuti, i značně na obsahu svých drahocenných vitamínů. Kromě nich v ní najdeme také éterické oleje, které podporují trávení a upravují krevní tlak.

O využití pažitky v kuchyni snad ani není třeba se vypisovat, ale věděli jste, že jejím blízkým příbuzným je vedle kuchyňského česneku (Allium Sativum) i česnek medvědí (Allium Ursinum)?

Petržel kadeřavá (Petronelinum Crispum)

Původně pochází z Jižní Evropy a již v dobách starého Řecka a Říma byla pokládána za léčivou a kořenící bylinu. V dalších letech poněkud upadla v zapomnění, aby byla v 15. století znovuobjevena pro kuchyni.

Petržel je dvouletá bylina čeledi Miříkovitých, která v prvním roce vytváří kořen a list (nať) a v druhém pak teprve květ a semeno. Kořeny a listy petržele se vyznačují především vysokým obsahem vitamínu C. Dále obsahují vápník, železo, éterické oleje a silice. Semena jsou obzvláště bohaté na silici zvanou petrželový kafr.

Petržel kadeřavá, lidově často nazývaná „kudrnka“, patří mezi listové (naťové) odrůdy petržele. Další takovou je petržel hladkolistá. Příbuzným druhem je pak petržel kořenová (Petroselicum radicosum), u které můžeme používat kořen i nať.

Naťová petržel, stejně jako pažitka, tepelnou úpravou ztrácí vitamíny, proto se doporučuje ji konzumovat čerstvou, nebo ji přidávat do horkých pokrmů krátce před podáváním. Petržel čistí krev, podporuje krvetvorbu a je močopudná. Čerstvá šťáva z petržele působí protizánětlivě, dobře působí třeba na pleť.

Izolovaná petrželová silice, která se používá například při výrobě parfémů, může poškodit játra a ledviny. Také vyvolává kontrakce dělohy, proto nesmí být podávána těhotným ženám. V listech a kořenech je však této silice jen nepatrné množství, proto se jejich konzumace nemusíte nijak obávat.

Libeček lékařský (Levisticum officinale)

Libeček je impozantní, trvalá a velmi aromatická bylina opět z čeledi Miříkovitých a pochází až z daleké Persie. Do střední a západní Evropy byl dovezen a rozšířen jako univerzální lék díky křesťanským mnichům.

Dost často je známý pod zlidovělým názvem maggi z německého výrazu „Maggikraut“. Libeček totiž obsahuje mnoho éterických olejů, které se používají při výrobě stejnojmenného polévkového koření. Kromě dochucení polévek můžete libeček použít i do masových pokrmů, k rybám, do salátů apod. Můžeme jej přidávat do pokrmů čerstvý, ale dá se také sušit či mrazit.

Libeček se doporučuje dávkovat s mírou. Nejen že by jeho aroma mohlo přehlušit další chutě pokrmu, ale nadměrné požití libečku může podráždit ledviny a způsobit tak závratě a nevolnosti. Z toho důvodu by se mu měly po dobu těhotenství vyhýbat nastávající maminky.

Budete-li však libeček konzumovat přiměřeně, můžete využít jeho léčivé.

Libeček podporuje trávení a působí močopudně. Také pomáhá při nadýmání a při pálení žáhy. Potýkáte-li se s onemocněním dýchacích cest a potřebujete posílit svoji obranyschopnost, uvařte si čaj z kořene libečku. Přelijte 2 lžičky rozdrceného kořene nebo prášku z něj ¼ litrem vroucí vody a ihned přeceďte. Dva až tři šálky čaje vám také ztiší migrénové bolesti.

Z libečku si lze připravit i lázeň. Je vhodná při pocení nohou a zklidní zanícenou pokožku. Stačí vyluhovat hrst čerstvých listů v ½ l vroucí vody. Po zchladnutí přidávejte do koupele nohou.

Nepříliš známou zajímavostí je, že semena libečku se užívají k aromatizování likérů a také jako surovina při výrobě parfémů.

Zdroj: Bylinky, vyd. Rebo Productions