Pórek není párek

Pór, lidově pórek, je cibulová zelenina z čeledi česnekovité (Allium) s typickým štiplavým
aromatem. To mu dodávají éterické oleje s obsahem síry. Podobnost blízké příbuzné cibuli
spočívá spíš ale v jeho prospěšných účincích na lidské zdraví než v jeho síle štiplavosti.
Pórek se pěstuje již přes 4000 let a mnohdy mu byly přisuzovány i různé mimořádně účinky.
V dávné Persii se prý nosil za levým uchem, aby se zabránilo otravě. Ve starém Egyptě zase
tvořil pravidelnou součást jídelníčku stavitelů pyramid, neboť se věřilo, že zvyšuje fyzickou
sílu. V středověké Anglii se prý zabalený v černé látce dával před spaním pod polštář, aby
zahnal noční můry, a také jako ochrana před bleskem i ohněm. Walesští bojovníci si kdysi pro
změnu vtírali jeho šťávu do kůže, což jim mělo přinést odvahu a ochránit je před zraněním.
Ve velké úctě byl chován i starověkými Řeky a Římany. Sám císař Nero byl jeho velkým
konzumentem. Značné oblibě se těší i v současnosti např. ve Francii, kde se odhaduje jeho
spotřeba na více než 6 kilogramů na osobu ročně.
A co tedy všechno pórek „umí“ a čím nám prospívá?
Pórek je skutečnou studnicí velice cenných živin. Především je kvalitním zdrojem vitaminu C,
který spolu s obsaženým selenem, pečuje o obranyschopnost organismu. Dále obsahuje
niacin (B3) a další vitaminy skupiny B, vitamin K, E anebo kyselinu listovou a karoteny.
Můžeme z něj čerpat také důležité minerály jako například železo, draslík (urychluje činnost
ledvin a podporuje tak vylučování přebytečné vody z organismu, což prospívá zejména
revmatikům a lidem trpícím dnou), vápník, hořčík, mangan, zinek (podporuje vaziva, stěny
cév, tvorbu hormonů a má pozitivní vliv na kvalitu vlasů a kůže) a fosfor (povzbuzuje činnost
mozku a podporuje snižování tuků v krvi). Neméně významnou roli hrají u pórku již zmíněné
sirné silice (např. Allicin), které působí proti bakteriím v žaludku a ve střevech a proti
trombóze, snižují hladinu cholesterolu a spolu s vlákninou povzbuzují trávení a celkově
posilují náš imunitní systém. Čistí také žaludek a střeva od bakterií a kvasinek.
Obsah vlákniny, zejména pektinu, z pórku dělá skvělou surovinu v dietním stravování,
protože i v menším množství úspěšně potlačuje hlad a dává pocit plnosti.
Ale pozor! Pórek není příliš vhodný pro osoby s nemocnými ledvinami a žlučníkem, protože
obsahuje větší množství solí kyseliny šťavelové.
Ačkoliv se jedná o typicky podzimní rostlinu, k dostání je dnes prakticky po celý rok. Jeho
kvalitu většinou rozlišujeme podle poměru bílé a zelené části stonku. Čím delší bílá část, tím
lepší, protože je jemnější a lahodnější. Ale zelenou část rozhodně nevyhazujte! Je v ní totiž
obsaženo dvojnásobné množství vitamínů než v té bílé. Co se týče úpravy pórku v kuchyni, je
neuvěřitelně univerzální. Lze jej zapékat, použít do polévek, k masu, v asijské kuchyni, ale
také syrový do různých pomazánek a salátů.
Zdroj:
https://zlinsky.denik.cz/podnikani/skola-vareni-jak-poznat-kvalitu-porku-20130128.html
https://vitalweb.cz/903/porek-jeho-vyznam-pro-zdravi-a-vyuziti-v-kuchyni
https://www.rehabilitace.info/vyziva-a-jidlo/porek-a-zdravi-detoxikuje-a-cisti-telo/